3 min čtení

Jádrová omítka: spotřeba na m², tloušťka a výběr suché směsi

Jádrová omítka je hlavní vrstva, která srovná zdivo do roviny a slouží jako podklad pro štuk nebo stěrku. Dnes se prakticky vždy používá pytlovaná suchá směs. Správný odhad tloušťky a spotřeby pomáhá naplánovat dodávku materiálu i rozpočet.

Druhy jádrových omítek

Nejrozšířenější jsou vápenocementové jádrové omítky. Dobře propouštějí vodní páru, snášejí vlhkost a hodí se do interiéru i exteriéru. Cementové omítky jsou pevnější, používají se na sokly a namáhaná místa. Do suchých interiérů se jako alternativa nabízí sádrová omítka, která se často nanáší v jedné vrstvě bez štuku.

Speciální skupinou jsou tepelně izolační omítky s lehčeným plnivem a sanační omítky na vlhké zdivo se solemi. Ty se používají jen tam, kde jsou opravdu potřeba.

Ruční nebo strojní omítka

Výrobci jako Baumit, Cemix, Knauf nebo Weber nabízejí stejné typy omítek ve variantě pro ruční a strojní zpracování. Strojní směsi jsou upravené pro omítací stroj a plynulou dodávku, na větších plochách jsou rychlejší. Ruční se hodí na opravy a menší plochy. Obě varianty by se na jedné stěně neměly míchat.

Tloušťka a spotřeba na m²

Běžná tloušťka jádrové omítky v interiéru je 10 až 15 mm, v exteriéru 15 až 20 mm. Při větších nerovnostech zdiva se nanáší ve více vrstvách nebo se nejhlubší místa předem vyrovnají. Jednovrstvě se obvykle nedoporučuje více než zhruba 20 až 25 mm, přesný údaj je v technickém listu.

Spotřeba suché vápenocementové směsi se pohybuje kolem 13 až 16 kg na m² při tloušťce 10 mm. U sádrových omítek bývá nižší, zhruba 10 kg na m² na 10 mm. Pro přesný výpočet vynásobte plochu průměrnou tloušťkou a spotřebou z technického listu a připočtěte rezervu na ztráty.

  • rovnost zdiva: nejvíc ovlivňuje průměrnou tloušťku
  • počet ostění a rohů: zvyšuje spotřebu i pracnost
  • podhoz nebo cementový postřik na hladké a málo savé podklady
  • omítníky a rohové lišty

Zrání a co ovlivňuje cenu

Vápenocementové jádro zraje přibližně jeden den na každý milimetr tloušťky, než se na něj dá štuk. V chladu a vlhku déle. Cenu omítání ovlivňuje typ omítky, plocha, množství ostění, výška místností, nutnost lešení a stav podkladu.

Časté otázky

Kolik pytlů omítky potřebuji na 10 m²?

Při tloušťce 15 mm a spotřebě 15 kg na m² na 10 mm jde o zhruba 225 kg, tedy asi 8 pytlů po 30 kg. Ověřte údaje konkrétního výrobku.

Musím na jádrovou omítku dávat štuk?

U klasického postupu ano. Alternativou je celoplošná stěrka nebo jednovrstvá omítka, která se rovnou filcuje.

Dá se omítat na staré zdivo bez přípravy?

Ne. Zdivo se očistí, odstraní se nesoudržné části, a podle savosti se navlhčí, napenetruje nebo opatří podhozem.

Proč omítka po zaschnutí praskla?

Častou příčinou je příliš silná vrstva najednou, rychlé vysychání, nevyzrálé zdivo nebo chybějící výztužná síťka na styku materiálů.

Kolik to bude stát u vás?

Zadejte rozměry a uvidíte rozpad prací po řemeslech s orientační cenou.

Spočítat cenu

Chystáte stavbu nebo rekonstrukci?

Napište nám, co chystáte. Ozveme se do 24 hodin.

Spočítat cenuDomluvit schůzku